Ústav chemie pevných látek je materiálově, metodicky (RTG difrakční analýza) a aplikačně zaměřen. Jsou zde školeni studenti v bakalářských, magisterských a doktorských programech orientovaných na chemii a technologii anorganických materiálů, na aplikace RTG difrakční analýzy ve farmaceutickém průmyslu a na sledování transportu těžkých kovů v životním prostředí.
Výzkum na Ústavu se zabývá dvěma tematickými okruhy
Ústav odvozuje svoji tradici z dřívější katedry mineralogie. Již v roce 1835 první katedrový profesor F.X.M.Zippe vytvořil mineralogickou sbírku, kterou postupným rozšiřováním dovedl k vrcholu profesor A.Ondřej (1887-1956). Mineralogická sbírka je dodnes chloubou celé školy. V roce 1945 byla na tehdejší katedře mineralogie zavedena metodika RTG difrakční analýzy, která je hlavní analytickou metodikou současného ústavu.
Mineralogické sbírky ústavu chemie pevných látek VŠCHT Praha
Historie sbírek
Mineralogické sbírky VŠCHT v Praze patří mezi nejstarší a nejlépe organizované mineralogické sbírky vysokých škol. Jsou mezinárodně evidovány v seznamech světových sbírek a řadí se mezi jedny z největších v Evropě, a to jak počtem kusů (cca 30 250), tak i co do zastoupení ucelených kolekcí nerostů z různých genetických provincií světa.
Mineralogické sbírky založil profesor F. X. M. Zippe na technické škole v Praze již v roce 1835. Do sbírky zařadil pro pedagogické účely všeobecnou a systematickou sbírku minerálů, kterou doplnil sbírkou nerostů z jednotlivých českých lokalit. Největší zásluhu o rozvoj sbírek měl první poválečný vedoucí katedry mineralogie Chemicko-technologické fakulty ČVUT, profesor Augustin Ondřej (1887-1956). Za jeho působení vzrostl počet evidovaných exponátů z 2102 na neuvěřitelných 23 861 kusů. Narozdíl od profesora Ondřeje, který nerad cestoval, jeho nástupce profesor Jan Kašpar (1908-1984) navštívil snad všechny kontinenty světa za poznáním nerostů a jejich ložisek. Ze všech cest byly přivezeny spousty cenných nerostů. Posledním a pro katedru smutným přírůstkem sbírek jsou vzorky čechitů. Jsou to originály, které ve Vrančicích objevil a jako nový, mezinárodně uznávaný minerál popsal pracovník katedry Ing. Zdeněk Mrázek, CSc., který tragicky zahynul v roce 1984.
Uspořádání sbírek a jejich členění
V dnešní podobě zahrnují mineralogické sbírky několik dílčích částí. Je to především systematická sbírka, umístšná ve velkém sbírkovém sále.
Vedle hlavního sálu se systematickou sbírkou je v menší místnosti instalována atraktivní sbírka dekoračních a šperkových kamenů. Jsou zde ukázky minerálů v surovém i opracovaném stavu, včetně syntetických drahých kamenů. Tato sbírka je dále doplněna kolekcí skleněných modelů světově proslulých diamantů a jejich zpracováním.
Mezi doplňkové sbírky patří pedagogicky významná sbírka krystalografická s ukázkami přírodních krystalovaných nerostů ve srovnání s jejich idealizovanými sádrovými modely. Na tuto kolekci navazuje rozsáhlá sbírka terminologická s příklady morfologického vývinu nerostů a jejich fyzikálními vlastnostmi.
V petrografické sbírce jsou zastoupeny všechny typy lokalizovaných hornin neopracovaných i vyleštěných. K nim se logicky řadí i sbírka horninotvorných minerálů. Pro technologické obory slouží sbírka průmyslových surovin a technicky významných nerostů. Rozsahem menší je zatím kolekce synteticky vyráběných monokrystalů. V hlavním sbírkovém sále je rovněž situována sbírka tektitů (zejména moravských a jihočeských vltavnů) a meteoritů z významných světových lokalit.
V malém sbírkovém sále je zatím provizorně instalována geochemická a genetická sbírka nerostů, sestavená podle jednotlivých typů ložisek.
Návštěva mineralogických sbírek
Mineralogické sbírky VŠCHT Praha situované na ústavu chemie pevných látek lze navštívit v tyto dny:
Po - Čt: 9:00 - 16:00 Pá: 9:00 - 14:00
Návštěvu sbírek je nutné předem dohodnout e-mailem nebo telefonicky s tajemnicí ústavu (220444381), popř. s vedoucím ústavu (220444086).
Materiály pro tvorbu a ochranu životního prostředí
Některé anorganické materiály se díky své struktuře a sorpčním vlastnostem používají pro odstraňování toxických látek nežádoucích v životním prostředí. Takovými materiály jsou jílové minerály, oxidy a hydroxidy železa nebo zeolity.
Záchyt toxických látek ve vodách a půdách
Některé anorganické materiály se díky své struktuře a sorpčním vlastnostem používají k odstraňování toxických látek nežádoucích v životním prostředí. Takovými materiály jsou jílové minerály, oxidy a hydroxidy železa nebo zeolity, ale také biosorbenty, např. biochar.
Jaké toxické látky zkoumáme?
Především arsen, antimon a selen, jejich geochemické vlastnosti, stabilitu ve vodách a půdách, transport životním prostředím.
Příznaky arsenikózy
Sorbenty pro dekontaminační procesy
K dekontaminaci zatížených oblastí využíváme přírodní materiály na bázi oxidů železa, hliníku a manganu, ale především aluminosilikáty (jílové minerály) v původní i modifikované formě. Tyto materiály se pak testují jako selektivní sorbenty vhodné k odstraňování toxických látek z půd a vod. Nově zkoumáme také biologické sorbenty (biochar), které slibují perspektivní, levné a ekologické řešení v ochraně prostředí. Další část výzkumu je zaměřena na hledání optimálních podmínek dekontaminace konkrétního zatíženého systému a navržení odpovídající sanační technologie.
Původní a modifikované jílové sorbenty
Mechanismus vazby Fe k povrchu jílové matrice
Další část výzkumu je zaměřena na hledání optimálních podmínek dekontaminace konkrétního zatíženého systému a navržení odpovídající sanační technologie.
Průsaky kyselých důlních vod v Kutnohorském revíru (vysoké koncentrace arsenu a železa)
Jaké analytické metody využíváme?
Koncentrace arsenu, antimonu a selenu měříme metodou Atomové fluorescenční spektrometrie s generací hydridů (HG-AFS) na přístroji PSA 10.055 Millennium Excalibur (výrobce PSAnalytical, Kent, UK), který umožňuje stanovit stopové koncentrace těchto hydridotvorných prvků v limitu detekce 10-9 g/l.
Semikvantitativní analýzu pevných vzorků provádíme metodou rentgenové fluorescenční spektroskopie (XRF) na energiově disperzním spektrometru Rigaku NEX QC (výrobce Applied Rigaku Technologies, Inc., Austin, TX, USA) který umožňuje stanovení prvků od sodíku (11Na) po uran (92U) v pevných látkách, kapalinách, prášcích a slitinách
Zeolity
Zeolity jsou krystalické hydratované aluminosilikáty alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Základem struktury zeolitů je aniontový skelet T-atomů Si a Al tetraedricky koordinovaných atomy kyslíku, přičemž z elektrostatických důvodů není možná vazba Al-O-Al. Tetraedry ve struktuře tvoří vícečetná spojení, čímž vznikají velké dutiny propojené kanály. Neskeletární kationty nejsou ve struktuře zeolitů pevně vázány a mohou být za určitých podmínek vyměňovány za jiné. Zeolity jsou proto hojně využívány v iontově-výměnných procesech, mají jedinečné vlastnosti jako sorbenty a molekulární síta a hrají významnou roli v heterogenní katalýze. Zeolity se vyskytují v přírodních nalezištích a řada jich byla připravena synteticky.
Struktura zeolitu
Na Ústavu chemie pevných látek byla vyvinuta technologie syntézy zeolitů z popílků a nově in situ v geopolymerních směsích (alkalicky aktivované aluminosilikáty). Byla ověřena řada možností využití takto připravených zeolitů při separaci kationtů těžkých kovů, amonných kationtů a radioaktivních izotopů z odpadních vod.
Čím se zabýváme?:
příprava tzv. geopolymerních zeolitů (zeolity A,X a P) z cihelných obrusů;
separace vody ze systému voda-ethanol (příprava absolutního alkoholu);
ovlivňování senzorických vlastností vína přírodními a syntetickými zeolity;
recirkulační systémy určené pro chov ryb.
Podvojné vrstevnaté hydroxidy a směsné oxidy
Podvojné vrstevnaté hydroxidy, známé také jako sloučeniny typu hydrotalcitu nebo aniontové jíly, tvoří technicky zajímavou skupinu anorganických materiálů využitelnou v řadě praktických aplikací. Jejich chemické složení lze vyjádřit obecným vzorcem MII1-xMIIIx(OH)2An-x/n·yH2O, kde MII a MIII značí dvojmocné a trojmocné kationty kovů a An- n-mocný anion. Tyto sloučeniny mají vrstevnatou krystalovou strukturu, v níž se střídají kladně nabité hydroxidové vrstvy [MII1-xMIIIx(OH)2]x+ s vrstvami složenými z aniontů a molekul krystalové vody. Hodnota x udává míru zastoupení trojmocných kationtů v hydroxidových vrstvách a obvykle leží v rozmezí 0,20 až 0,33. Podvojné vrstevnaté hydroxidy vykazují aniontově-výměnné vlastnosti, takže anionty vázané poměrně slabě v prostoru mezi hydroxidovými vrstvami mohou být za určitých podmínek vyměněny za jiné. Při středně vysokých teplotách (přibližně do 500 °C) se podvojné vrstevnaté hydroxidy rozkládají za vzniku směsných oxidů kovů MII a MIII. Při kontaktu takto připravených směsných oxidů s vodnými roztoky dochází k jejich rehydrataci, přičemž se obnovuje původní vrstevnatá struktura a do prostoru mezi hydroxidovými vrstvami se zabudují anionty přítomné v roztoku. Tuto unikátní vlastnost podvojných vrstevnatých hydroxidů lze využít k interkalaci různých aniontů nebo polárních molekul do mezivrství, případně také k odstraňování nežádoucích složek z roztoků. Zajímavou cestu pro interkalaci složek nerozpustných ve vodě představuje metoda obnovení struktury z koloidní disperze vzniklé delaminací podvojných vrstevnatých hydroxidů ve vhodném rozpouštědle. Často používaný skupinový název “sloučeniny typu hydrotalcitu” je odvozen od minerálu hydrotalcitu (Mg6Al2(OH)16CO3·4H2O). Byla popsána řada dalších minerálů s analogickou krystalovou strukturou a synteticky lze připravit mnoho sloučenin s různě kombinovanými kationty MII a MIII v hydroxidových vrstvách a různými anionty interkalovanými v mezivrství.
Struktura podvojných vrstevnatých hydroxidů
Syntetický hydrotalcit se komerčně používá při výrobě a zpracování polymerů, zejména jako součást stabilizačních systémů pro zpracování PVC a jako neutralizační aditivum při zpracování polyolefinů. Podvojné vrstevnaté hydroxidy lze využít také jako nanoplniva při přípravě nanokompozitních polymerů, kdy poměrně malé množství anorganických nanočástic rozptýlených v polymeru významně zlepšuje jeho vlastnosti. Ve farmacii se hydrotalcit používá jako antacidum, zkoumány jsou také možnosti využití podvojných vrstevnatých hydroxidů jako nosičů aktivních farmaceutických substancí. Velmi široké využití nacházejí podvojné vrstevnaté hydroxidy v heterogenní katalýze, především jako prekurzory pro přípravu katalyticky aktivních směsných oxidů. Aniontově-výměnné vlastnosti sloučenin typu hydrotalcitu a schopnost obnovit původní vrstevnatou krystalovou strukturu během rehydratace produktů jejich tepelného rozkladu lze využít v dekontaminčních procesech. Podvojné vrstevnaté hydroxidy často slouží také jako anorganické hostitelské struktury pro interkalaci různých aniontů nebo molekul, což umožňuje přípravu hybridních materiálů se zajímavými fyzikálními a chemickými vlastnostmi.
Čím se zabýváme
Příprava prekurzorů a směsných oxidů pro heterogenní katalýzu
Výzkum je zaměřen na přípravu podvojných vrstevnatých hydroxidů a jiných prekurzorů požadovaného složení a studium vzniku a přeměn oxidových fází v závislosti na podmínkách jejich tepelného zpracování. Zabýváme se rovněž depozicí prekurzorů a směsných oxidů na kovové a keramické nosiče. Připravené materiály jsou dále studovány jako katalyzátory pro odstraňování plynných polutantů, zejména těkavých organických látek.
Výzkum je zaměřen na přípravu hostitelských struktur a jejich interkalaci organickými anionty nebo molekulami, zejména aktivními farmaceutickými substancemi v rámci vývoje nových pevných lékových forem. Podvojné vrstevnaté hydroxidy interkalované organickými složkami jsou studovány také pro využití v jiných aplikacích, např. při přípravě nanokompozitních polymerů nebo fotoaktivních materiálů. Zabýváme se rovněž přípravou dalších organicko-anorganických hybridních materiálů.
Nosičový katalyzátor s aktivní vrstvou směsného oxidu Co-Mn-Al vzniklého tepelným rozkladem podvojného vrstevnatého hydroxidu připraveného na anodicky oxidovaném hliníkovém sítě
Uspořádání interkalovaných molekul paracetamolu v mezivrství podvojného vrstevnatého hydroxidu
Inovativní plazmově-chemická a chemická syntéza katalyzátorů na bázi směsných oxidů niklu pro oxidaci těkavých organických polutantů (2021 – 2023) (projekt č. 21-04477S, Grantová agentura ČR)
Biodostupnost antimonu a jeho interakce s prostředím v místech dopravních uzlů (2019-2021); projekt č. 19-04682S, Grantová agentura ČR
Betonárenský kal - nebezpečný odpad nebo druhotná surovina? (2019-2021); projekt č. 19-11027S, Grantová agentura ČR
Pokročilá příprava katalyticky aktivních oxidů na kovových nosičích s využitím plazmové depozice a chemických metod (2017 – 2019) (projekt č. 17-08389S, Grantová agentura ČR)
Strukturované katalyzátory s aktivní oxidovou vrstvou pro odstraňování plynných polutantů (2014 – 2016)
(projekt č. 14-13750S, Grantová agentura ČR)
Odstraňování N2O z koncového plynu výroby kyseliny dusičné (2011 – 2013) (projekt č. TA01020336, Technologická agentura ČR)
Strukturované katalyzátory s nízkým obsahem aktivních složek určené pro oxidaci VOC (2010 – 2012) (grant č. 106/10/1762, Grantová agentura ČR)
Nosičové oxidické katalyzátory s nízkým obsahem aktivních složek určené pro rozklad N2O (2009 – 2011) (grant č. 106/09/1664, Grantová agentura ČR)
Deposice oxidických katalyzátorů pro oxidaci VOC na tvarovaný nosič a jejich modifikace nanočásticemi drahých kovů (2007 – 2009) (grant č. 104/07/1400, Grantová agentura ČR)
Příprava a studium vlastností organicko-anorganických nanokompozitních materiálů připravených in situ emulzní polymerací (2006 – 2009) (projekt č. KAN100500651, Grantová agentura AV ČR)
Studium materiálů na bázi hydrotalcitu vhodných pro snížení emisí oxidu dusného (2005 – 2007) (grant č. 106/05/0366, Grantová agentura ČR)
Nové katalytické materiály pro spalování těkavých organických látek a jejich vlastnosti (2004 – 2006) (grant č. 104/04/2116, Grantová agentura ČR)
Vliv chemického a fázového složení materiálu na bázi hydrotalcitu na aktivitu katalyzátoru pro rozklad oxidu dusného (2002 – 2004) (grant č. 106/02/0523, Grantová agentura ČR)
Jirátová K., Soukal P., Kapran A., Babii T., Balabánová J., Koštejn M., Čada M., Maixner J., Topka P., Hubička Z., Kovanda F.: Nickel-copper oxide catalysts deposited on stainless steel meshes by plasma jet sputtering: Comparison with granular analogues and synergistic effect in VOC oxidation. Catalysts 13 (2023) 595.
Kupková K., Topka P., Balabánová J., Koštejn M., Jirátová K., Giraudon J.-M., Lamonier J.-F., Maixner J., Kovanda F.: Cobalt-copper oxide catalysts for VOC abatement: Effect of Co:Cu ratio on performance in ethanol oxidation. Catalysts 13 (2023) 107.
Jirátová K., Čada M., Naiko I., Ostapenko A., Balabánová J., Koštejn M., Maixner J., Babii T., Topka P., Soukup K., Hubička Z., Kovanda F.: Plasma jet sputtering as an efficient method for the deposition of nickel and cobalt mixed oxides on stainless-steel meshes: Application to VOC oxidation. Catalysts 13 (2023) 79.
Muráth S., Dvorníková N., Moreno-Rodríguez D., Novotný R., Pospíšil M., Urbanová M., Brus J., Kovanda F.: Intercalation of atorvastatin and valsartan into Mg-Al layered double hydroxide host using a restacking procedure. Appl. Clay Sci. 231 (2023) 106717.
Topka P., Jirátová K., Dvořáková M., Balabánová J., Koštejn M., Kovanda F.: Hydrothermal deposition as a novel method for the preparation of Co-Mn mixed oxide catalysts supported on stainless steel meshes: application to VOC oxidation. Environ. Sci. Pollut. Res. 29 (2022) 5172-5183.
Jirátová K., Perekrestov R., Dvořáková M., Balabánová J., Koštejn M., Veselý M., Čada M., Topka P., pokorná D., Hubička Z., Kovanda F.: Modification of cobalt oxide electrochemically deposited on stainless steel meshes with Co-Mn thin films prepared by magnetron sputtering: Effect of preparation method and application to ethanol oxidation. Catalysts 11 (2021) 1453.
Topka P., Dvořáková M., Kšírová P., Perekrestov R., Čada M., Balabánová J., Koštejn M., Jirátová K., Kovanda F.: Structured cobalt oxide catalysts for VOC abatement: the effect of preparation method.Environ. Sci. Pollut. Res. 27 (2020) 7608–7617
Jirátová K., Perekrestov R., Dvořáková M., Balabánová J., Topka P., Koštejn M., Olejníček J., Čada M., Hubička Z., Kovanda F.: Cobalt oxide catalysts in the form of thin films prepared by magnetron sputtering on stainless-steel meshes: Performance in ethanol oxidation. Catalysts 806(9) (2019), 16 pp.
Dvořáková M., Perekrestov R., Kšírová P., Balabanová J., Jirátová K., Maixner J., Topka P., Rathouský J., Koštejn M., Čada M., Hubička Z., Kovanda F.: Preparation of cobalt oxide catalysts on stainless steel wire mesh by combination of magnetron sputtering and electrochemical deposition. Catal. Today 334 (2019) 13-23.
Jirátová K., Kovanda F., Balabánová J., Kšírová P.: Aluminum wire meshes coated with Co-Mn-Al and Co oxides as catalysts for deep ethanol oxidation. Catal. Today 304 (2018) 165-171.
Hynek J., Jurík S., Koncošová M., Zelenka J., Křížová I., Ruml T., Kirakci K., Jakubec I., Kovanda F., Lang K., Demel J.: The nanoscaled metal-organic framework ICR-2 as a carrier of porphyrins for photodynamic therapy. Beilstein J. Nanotechnol. 9 (2018) 2960-2967.
Klegová A., Pacultová K., Fridrichová D., Volodarskaja A, Kovanda F., Jirátová K.: Cobalt oxide catalysts on commercial supports for N2O decomposition. Chem. Eng. Technol. 40 (2017) 981-990.
Jirátová K., Balabánová J., Kovanda F., Klegová A., Obalová L., Fajgar R.: Cobalt oxides supported over ceria-zirconia coated cordierite monoliths as catalysts for deep oxidation of ethanol and N2O decomposition. Catal. Lett. 147 (2017) 1379-1391.
Jirátová K., Kovanda F., Balabánová J, Koloušek D., Klegová A., Pacultová K., Obalová L.: Cobalt oxide catalysts supported on CeO2-TiO2 for ethanol oxidation and N2O decomposition. React. Kinet. Mech. Catal. 121 (2017) 121-139.
Basag S., Kovanda F., Piwowarska Z., Kowalczyk A., Pamin K., Chmielarz L.: Hydrotalcite-derived Co-containing mixed metal oxide catalysts for methanol incineration. Role of cobalt content, Mg/Al ratio and calcination temperature. J. Therm. Anal. Calorim. 129 (2017) 1301-1317.
Jirátová K., Kovanda F., Ludvíková J., Balabánová J., Klempa J.: Total oxidation of ethanol over layered double hydroxide-related mixed oxide catalysts: Effect of cation composition. Catal. Today 277 (2016) 61-67.
Pacultová K., Karásková K., Kovanda F., Jirátová K., Šrámek J., Kustrowski P., Kotarba A., Chromčáková Z., Kočí K., Obalová L.: K-doped Co-Mn-Al mixed oxide catalyst for N2O abatement from nitric acid plant waste gases: Pilot plant studies. Ind. Eng. Chem. Res. 55 (2016) 7076-7084.
Ludvíková J., Jablonska M., Jirátová K., Chmielarz L., Balabánová J., Kovanda F., Obalová L.: Co-Mn-Al mixed oxides as catalysts for ammonia oxidation to N2O. Res. Chem. Intermed. 42 (2016) 2669-2690.
Chromčáková Ž., Obalová L., Kustrowski P., Drozdek M., Karásková K., Jirátová K., Kovanda F.: Optimization of Cs content in Co–Mn–Al mixed oxide as catalyst for N2O decomposition. Res. Chem. Intermed. 41 (2015) 9319-9332.
Chromčáková Ž., Obalová L., Kovanda F., Legut D., Titov A., Ritz M., Fridrichová D., Michalik S., Kuśtrowski P., Jirátová K.: Effect of precursor synthesis on catalytic activity of Co3O4 in N2O decomposition. Catal. Today 257 (2015) 18-25.
Klyushina A., Pacultová K., Krejčová S., Słowik G., Jirátová K., Kovanda F., Ryczkowski J., Obalová L.: Advantages of stainless steel sieves as support for catalytic N2O decomposition over K-doped Co3O4, Catal. Today 257 (2015) 2-10.
Lennerová D., Kovanda F., Brožek J.: Preparation of Mg–Al layered double hydroxide/polyamide 6 nanocomposites using Mg–Al–taurate LDH as nanofiller. Appl. Clay Sci. 114 (2015) 265-272.
Jablonska M., Chmielarz L., Wegrzyn A., Guzik K., Piwowarska Z., Witkowski S., Walton R.I., Dunne P.V., Kovanda F.: Thermal transformations of Cu–Mg (Zn)–Al(Fe) hydrotalcite-like materials into metal oxide systems and their catalytic activity in selective oxidation of ammonia to dinitrogen. J, Therm. Anal. Calorim. 114 (2013) 731-747.
Kovanda F., Jirátová K., Ludvíková J., Rabbová H.: Co-Mn-Al mixed oxides on anodized aluminum supports and their use as catalysts in the total oxidation of ethanol. Appl. Catal. A 464 (2013) 181-190.
Ludvíková J., Jirátová K., Kovanda F.: Mixed oxides of transition metals as catalysts for total ethanol oxidation. Chem. Pap. 66 (2012) 589-597.
Kovanda F., Maryskova Z. Kovar P.: Intercalation of paracetamol into the hydrotalcite-like host. J Solid State Chem 184 (2011), 3329-3335.
Kovanda F., Jiratova K.: Supported mixed oxide catalysts for the total oxidation of volatile organic compounds. Catal Today 176 (2011), 110-115.
Kovanda F., Jiratova K.: Supported layered double hydroxide-related mixed oxides and their application in the total oxidation of volatile organic compounds. Appl Clay Sci 53 (2011), 305-316.
Kovar P., Popisil M., Kafunkova E., Lang K., Kovanda F.: Mg-Al layered double hydroxide intercalated with porphyrin anions: molecular simulations and experiments. J Mol Model 16 (2010), 223-233.
Kovanda F., Jindova E., Lang K., Kubat P., Sedlakova Z.: Preparation of layered double hydroxides intercalated with organic anions and their application in LDH/poly(butyl methacrylate) nanocomposites. Appl Clay Sci 48 (2010), 260-270.
Karaskova K., Obalova L., Jiratova K., Kovanda F.: Effect of promoters in Co-Mn-Al mixed oxide catalyst on N2O decomposition. Chem Eng J 160 (2010), 480-487.
Kovanda F., Mašátová P., Novotná P., Jirátová K.: The formation of layered double hydroxides on alumina surface in aqueous solutions containing divalent metal cations. Clay Clay Miner 57 (2009), 425-432.
Obalová L., Karásková K., Jirátová K., Kovanda F.: Effect of potassium in calcined Co-Mn-Al layered double hydroxide on the catalytic decomposition of N2O. Appl Catal B 90 (2009), 132-140.
Jirátová K., Mikulová J., Klempa J., Grygar T., Bastl Z., Kovanda F.: Modification of Co-Mn-Al mixed oxide with potassium and its effect on deep oxidation of VOC. Appl Catal A 361 (2009), 106-116.
Kovanda F., Rojka T., Bezdička P., Jirátová K., Obalová L., Pacultová K., Bastl Z., Grygar T.: Effect of hydrothermal treatment on properties of Ni-Al layered double hydroxides and related mixed oxides. J Solid State Chem 182 (2009), 27-36.
Červený J., Šplíchalová J., Kačer P., Kovanda F., Kuzma M., Červený L.: Molecular shape selectivity of hydrotalcite in mixed aldol condensations of aldehydes and ketones. J Mol Catal A 285 (2008), 150-154.
Kovanda F., Káfuňková E., Rojka T., Lang K.: Intercalation of porphyrins into Mg-Al hydrotalcite. Mater Struct 15 (2008), 28-32.
Lang K., Bezdička P., Bourdelande J. L., Hernando J., Jirka I., Káfuňková E., Kovanda F., Kubát P., Mosinger J., Wagnerová D. M.: Layered double hydroxides with intercalated porphyrins as photofunctional materials: Subtle structural changes modify singlet oxygen production. Chem Mater 19 (2007), 3822-3829.
Obalová L., Jirátová K., Kovanda F., Valášková M., Balabánová J., Pacultová K.: Structure–activity relationship in the N2O decomposition over Ni-(Mg)-Al and Ni-(Mg)-Mn mixed oxides prepared from hydrotalcite-like precursors. J Mol Catal A 248 (2006), 210-219.
Kovanda F., Rojka T., Dobešová J., Machovič V., Bezdička P., Obalová L., Jirátová K., Grygar T.: Mixed oxides obtained from Co and Mn containing layered double hydroxides: Preparation, characterization, and catalytic properties. J Solid State Chem 179 (2006), 812-823.
Obalová L., Jirátová K., Kovanda F., Pacultová K., Lacný Z., Mikulová Z.: Catalytic decomposition of nitrous oxide over catalysts prepared from Co/Mg-Mn/Al hydrotalcite-like compounds. Appl Catal B 60(2005), 289-297.
Kovanda F., Grygar T., Dorničák V., Rojka T., Bezdička P., Jirátová K.: Thermal behaviour of Cu-Mg-Mn and Ni-Mg-Mn layered double hydroxides and characterization of formed oxides. Appl Clay Sci 28 (2005), 121-136.
Kovanda F., Koloušek D., Cílová Z., Hulínský V.: Crystallization of synthetic hydrotalcite under hydrothermal conditions. Appl Clay Sci 28 (2005), 101-109.
Kovanda F., Grygar T., Dorničák V.: Thermal behaviour of Ni-Mn layered double hydroxide and characterization of formed oxides. Solid State Sci 5 (2003), 1019-1026.
Kovanda F., Balek V., Dorničák V., Martinec P., Mašláň M., Bílková L., Koloušek D., Bountseva I.M.: Thermal behaviour of synthetic pyroaurite-like anionic clay. J Therm Anal Calorim 71 (2003), 727-737.
Kovanda F., Jirátová K., Rymeš J., Koloušek D.: Characterization of activated Cu/Mg/Al hydrotalcites and their catalytic activity in toluene combustion. Appl Clay Sci 18 (2001), 71-80.
Kovanda F., Koloušek D., Kalousková R., Vymazal Z.: Zahájení výroby syntetického hydrotalcitu v České republice. Chem Listy 95 (2001), 493-497.
Geochemie životního prostředí
Dousova, B., Buzek, F., Cejkova, B., Jackova, I., Lnenickova, Z.: Thermal stability of arsenic complexes in soils. J. Hazard. Mater. 416 (2021), 125715, pp.1-12. doi.org/10.1016/j.jhazmat.2021.125715.
Dousova, B., Lhotka, M., Buzek, F., Cejkova, B., Jackova, I., Bednar, V., Hajek, P.: Environmental interaction of antimony and arsenic near busy traffic nodes. Sci Total Environ. 702 (2020), 134642, pp. 1-8. doi.org/10.1016/j.scitotenv.2019.134642.
Sorbenty pro dekontaminační procesy
Doušová, B., Bedrnová, E.,.Reiterman, P., Keppert, M., Koloušek, D., Lhotka, M., Mastný L.: Adsorption properties of waste building sludge for environmental protection. Minerals 11(3) (2021), 309, pp.1-10. doi.org/10.3390/min11030309.
Transport těžkých kovů v životním prostředí
Dousova B., Lhotka M., Grygar T., Machovic V., Herzogova L.: In situ co-adsorption of arsenic and iron/manganese ions on raw clays. Appl Clay Sci 54 (2011), 166-171.
Dousova B., Fuitova L., Herzogova L. et al.: Modified low-grade aluminosilicates as effective sorbents of hazardeous oxyanions from aqueous systems. Acta Geodyn Geomater 6 (2009), 193-200.
Dousova B., Fuitova L., Grygar T. et al.: Modified aluminosilicates as low-cost sorbents of As(III) from anoxic groundwater. J Hazard Mater 165 (2009), 134-140.
Erbanova L., Novak M., Fottova D., Dousova B.: Export of arsenic from forested catchments under easing atmospheric pollution. Environ Sci Technol 42 (2008), 7187-7192.
Dousova B., Martaus A., Fillipi M. et al.: Stability of arsenic species in soils contaminated naturally and in an anthropogenic manner. Water Air Soil Poll 187 (2008), 233-241.
Dousova B., Erbanova L., Novak M.: Arsenic in atmospheric deposition at the Czech-Polish border: Two sampling campaigns 20 years apart. Sci Total Environ 387 (2007), 185-193.
Grygar T., Hradil D., Bezdicka P., Dousova B., Capek L., Schneeweiss O.: Fe(III)-modified montmorillonite and bentonite: Synthesis, chemical and UV-vis spectral characterization, arsenic sorption, and catalysis of oxidative dehydrogenation of propane. Clay Clay Miner 55 (2007), 165-176.
Filippi M., Dousova B., Machovic V.: Mineralogical speciation of arsenic in soils above the Mokrsko-west gold deposit, Czech Republic. Geoderma 139 (2007), 154-170.
Dousova B., Grygar T., Martaus A. et al.: Sorption of As-V on alumino silicates treated with Fe-II nanoparticles. J Colloid Inter Sci 302 (2006), 424-431.
Dousova B., Kolousek D., Kovanda F. et al.: Removal of As(V) species from extremly contaminated mining water. Appl Clay Sci 28 (2005), 31-42.
Dousova B., Machovic V., Kolousek D., Kovanda F., Dornicak V.: Sorption of As(V) species from aqueous systems. Water Air Soil Poll 149 (2003), 251-267.
Dousova B., Kolousek D., Kovanda F. Způsob dvoustupňové dekontaminace důlní vody s vysokým obsahem arsenu a iontů železa. PV 2003-3445, 2003.
Zeolity
Kolousek D., Brus J., Urbanova M. et al.: Preparation, Structure and Hydrothermal Stability of Alternative (Sodium Silicate-free) Geopolymers. J Mater Sci 42 (2007), 9267-9275.
Koloušek D., Vorel J., Procházková E., Doušová B., Andertová J., Kovanda F., Pažout R., Brus J., Urbanová M., Drottnerová J., Holešínský R. Heat- and Alkali-induced Geopolymer Reactions in Systems: NaOH + Metakaoline + H2O, NaOH + Metakaoline (kaoline) + Fly Ash + H2O, NaOH + Slag + Metakaoline + H2O and NaOH + Slag + H2O Conf. World of Coal Ash, Kentucky, 11.4.-15.4., 2005.
Koloušek D., Vorel J., Doušová B., Andertová J., Kovanda F., Pažout R., Brus J., Urbanová M., Drottnerová J., Holešínský R. Hydrothermal stability of composites prepared from metakaoline activated with NaOH and KOH Conf. World Congress Geopolymer 2005, 29.6.-1.7. 2005, Saint-QuentinSorption of hazardeous arsenic from aqueous systems BIOGEOMON, Int. Symp., Reading, 2002.
Koloušek D., Vorel J., Doušová B. Andertová J., Kovanda F., Pažout R., Brus J., Urbanová M., Drottnerová J., Holešinský R.: Hydrothermal stability of composites prepared from metakaoline (geopolymer) and slag. Acta Miner Petr (Abstract series) 4 (2004), 54.
Koloušek D., Vorel J., Brus J., Urbanová M., Andertová J., Drottnerová J., Holešínský R., Doušová B., Kovanda F.: Hydrotermální stabilita geopolymerů. VIII. konference Ekologie a nové stavební hmoty a výrobky, Telč, 16.6.-18.6.2004.
Štyriaková I., Koloušek D., Štyriak I., Lengauer K., Tillmanns E. Bioleaching of natural zeolite – the processes of iron removal and chamfer of clinoptilolite grains. In: 15th International Biohydrometallurgy symposium, Athens-Hellas, 14.9. – 19.9. 2003, Book of Abstracts IBS, p.98.
Štyriaková I., Koloušek D., Štyriak I., Lengauer K., Tillmanns E. Bioleaching of natural zeolite – the processes of iron removal and chamfer of clinoptilolite grains. In: 15th International Biohydrometallurgy symposium, Athens-Hellas, 14.9. – 19.9. 2003.
Koloušek D., Štyriaková I., Kovanda F., Tannenbergerová R., Dorničák V.: Environmental aspects of zeolite synthesis from fly ashes. In: PROGERS Workshop on Novel Products from Combustion Residues. Morella, Spain, 2001, pp. 155-164.
[logo_mobile_href] => /
[logo_mobile] => 
Příznaky arsenikózy
Původní a modifikované jílové sorbenty
Mechanismus vazby Fe k povrchu jílové matrice
Průsaky kyselých důlních vod v Kutnohorském revíru (vysoké koncentrace arsenu a železa)
Struktura zeolitu
